Při plánování našeho posledního třídního výletu na této školy jsme věděli jedno - že si ho chceme opravdu užít. Proto jsme se rozhodli, že jeden den nestačí, nestačí ani dva dny, a tak jsme vyrazili už ve čtvrtek po škole s tím, že se vrátíme až v sobotu. Protože jsme očekávali i trochu deště, vydali jsme se na „jistotu“ do kempu Betlém u Teplé, kde jsou jednak na školní skupiny zvyklí, je zde zázemí jak pro případ deštivého počasí, tak pro to slunečné. A navíc, kemp leží uprostřed lesů, u rybníků, zkrátka co víc si přát.
Vyrazili jsme vlakem do Mrázova a pěšky, částečně lesem, jsme dorazili do kempu. O tom, jak jsme po cestě hráli na silnici fotbal, raději pomlčíme. Ubytování v chatkách naší skupině vyhovovalo. A protože nejsem princezny, rozhodli jsme se, že si budeme vařit sami. První večer se proto odehrával ve znamení ohně, vuřtů, a i když zde byla wifi, světe div se, povídali jsme si dlouho do noci. Volnosti jsme si v částečně zaplněném kempu užili opravdu dost. Jediná dívka našeho výletu poctivě dělila svoji pozornost mezi zbylé osazenstvo a zároveň se pasovala do role DJ. Hudbu vybírala tak, že každý si přišel na své. Výlet do Teplé ve sluncem vyhřátém dnu a po cyklostezce rozkvetlými loukami nám dal dost zabrat. Pozměnili jsme tedy trochu své plány, po návratu do kempu jsme se vrhli na sběr dřeva tak, abychom mohli dlouho „ohnit“. A hlavně… jsme se museli připravit na oslavu narozenin jednoho z účastníků. Palačinkový dort, dvě lahve šampaňského (rychlé špunty), narozeninová fontánka, zpěv oslavenci - oslava veliká. Do té doby, než se povedlo utopit telefon v toaletní míse, existovalo kromě spousty fotek i narozeninové video. Nasbíraná únava z předchozí polo probdělé noci nás od ohně vyhnala do pelíšku dříve, než jsme sami chtěli. Zbytek výletu jsme strávili podle svých představ – míč, fotky, točení videí, hudba, povídání, slunění atd., atd.
Zničení jsme se vydali pěšky do Mrázova na vlak. To, že někdo usnul už na zastávce, tady zmiňovat nebudeme. Jakmile jsme vyjeli, začaly odpadat první kusy. A tak to má být. Z třídního výletu se mají děti vracet nabité zážitky a pořádně zničené, ať si je dají do pořádku rodiče.
Poznámka dospěláků DJ
Bylo moc fajn vidět, jak to mezi vámi jako ve skupině fungovalo. Pomáhali jste si, byli jste k sobě ohleduplní. Aničku jste automaticky ochraňovali a dávali jste pozor jeden na druhého. Byli jste s sobě slušní, otevření, vstřícní, čehož si všímali i ostatní, co byli v kempu ubytovaní a z jejich úst na vás zněla slova chvály.
Podle toho, jak vás známe, věděly jsme, co asi můžeme očekávat. Měly jsme však možnost poznat ve škole „tiché, neviditelné“ tipy. A tak jsme zjistily, že pro Kapříka nic nebylo problém a je to pohodář s velkým smyslem pro suchý humor a s pocitem odpovědnosti za dozor nad ostatními. Ondrášek se hodil do pohody a překvapil, jak rozesmátý a upovídaný dokáže být. Je snem každého kuchaře – sní všechno, hodně a jde si ještě přidat. Petr se uvolnil, poddal se hudbě a s parťákem dokázal proklábosit i dvě hodiny. A vy ostatní? Jak napsal jeden z vás na skupinu – děkujeme, moc jsme si to s vámi užily.
