Už tu zase máme březen,
už víc než rok se na vlně korony vezem.
Nic není tak, jak jsme zvyklí byli,
mobily v hodině nám kdysi vůbec nepovolili.
Když přišla k nám ta zpráva špatná ,
že základka se zavírá,
v lavicích zavládla radost zdatná,
internetu se náruč otevírá!
Začátek korona výuky - na škole ráj hráčů všech,
školu neměli, hry se mohly hrát, seč jim stačil dech.
Vědí, že online je lepší než klasika,
nikam se chodit nemusí, zkrátka to šetří čas.
Připojit se do hodiny – ALE – hlavně být v gamesce včas.
My si však poradíme, s výukou si rady víme.
Ničeho se nebojíme!
Sešit, tablet, učebnici,
stále to svádí navštěvovat lednici.
Úkolů věčná hromada,
na Kanárské ostrovy utekla mi dobrá nálada.
Korona, to je zábava – samý lockdown a blbá nálada.
Že je to pěkná pakárna snad každý ví, ale nahlas to nikdo nepoví.
Teď si něco nakreslíme, umění je lék na depku,
a páč už ji všichni stejně máme, zkusíme dnes hudebku?
Psychická porucha pomalu se blíží,
svou zbraní na mou hlavu míří.
Poslouchat Nirvanu a koukat do stropu je záchrana má,
nikdo to už nedává.
Nechoď ven a dezinfikuj ruce, to poslouchat máme celý den.
Někam už s tím může jít nejeden!
Už je tu další ráno a já mám chuť si hodit lano.
Sotva se zvednu z postele, tak vím,
že dnes nedám snad ani jeden rým.
Myšlenky pochroumány mám
a čas? Ten mi není vůbec přán.
Za chvíli tu duben bude,
slaví se Velikonoce,
snad špatných známek ubude,
snad se vše vrátí zpět po tom roce.
Pak přijde zase květen,
už nevím, co tu blábolím,
z nařízení jsem celý popleten,
chaos proplétá se okolím.
Děkujeme, že jste tu s námi, že se pořád ještě držíte.
Ani my radostí nešílíme, že do školy nás nutíte.
Toto dílko vzniklo rukou společnou žáků 8.A, kdy se pokusili hodit na papír pocity z poslední doby.
