Nový školní rok přinesl třídě řadu změn. Dostali novou třídní učitelku, přibyli jim spolužáci, na některé předměty dostali nové učitele. Aby se tzv. prolomily ledy a ve třídě vše fungovalo tak, jak by mělo, naplánovali jsme adaptační víkend v prostředí, které děti znají, tedy ve škole.
Jedním z cílů adaptačního víkendu bylo ukázat, že v třídním kolektivu se mohou o své kamarády „opřít“ a že je možné fungovat jako jedna parta. Pracovali jsme na tom, aby spolužáky děti braly i s jejich odlišnostmi jako rovnocenné parťáky ve všech činnostech v rámci jejich možností. Také jsme posilovali důvěru ve vlastní schopnosti a pokusili jsme se překonávat svoje menší či větší „strachy a obavy“. Zapojili se všichni zúčastnění, společně jsme zažili nezvyklé situace, přemohli sami sebe a hlavně… Udělali jsme velký krok směrem k sobě. A to všichni.
Považovali jsme za důležité poznat se i s jejich rodiči, a proto jsme se rozhodli je na opékání vuřtů v sobotu večer přizvat. Vůbec nám nevadilo, že asi na deset minut vydatně zapršelo – kvalitně rozhořený oheň to zvládl, pak nám dorazila „kytara“, začalo se hrát a zpívat. Večer jsme zakončili palačinkami v pelíšku při sledování Cesty do pravěku.
Comments